← Zpět na Energonovinky

13. 5. 2026

Eurostat: Česká elektřina byla v druhé půlce roku 2025 mezi nejdražšími v EU, plyn naopak výrazně zlevnil

České domácnosti za energie platily v druhé polovině roku 2025 v některých ohledech lépe než většina EU. Podle statistik Eurostatu se totiž Česká republika při srovnání cen elektřiny pohybovala v horních patrech žebříčku, zatímco u zemního plynu patřila k zemím, kde cena meziročně klesala výrazněji než v ostatních člen...

Eurostat: Česká elektřina byla v druhé půlce roku 2025 mezi nejdražšími v EU, plyn naopak výrazně zlevnil

České domácnosti za energie platily v druhé polovině roku 2025 v některých ohledech lépe než většina EU. Podle statistik Eurostatu se totiž Česká republika při srovnání cen elektřiny pohybovala v horních patrech žebříčku, zatímco u zemního plynu patřila k zemím, kde cena meziročně klesala výrazněji než v ostatních členských státech.

Celkový obraz navíc není „jen o surovinách“, ale také o tom, jak se na výslednou částku promítají regulované složky, síťové náklady, aktuální tržní nabídky a také to, jak se domácnosti rozhodují vůči dodavatelům. Jak ukazuje kontext dostupných vyjádření, nadále platí, že změny v energetice se musí dít soustavně.

Eurostat: elektřina byla v ČR stále dražší než unijní průměr

Eurostat ve zveřejněných datech porovnává reálné platby domácností za elektřinu i plyn včetně fixních a historických tarifů dostupných v daném období. V hodnocení elektřiny se ČR podle těchto údajů umístila jako šestá nejdražší země v EU – tedy nad unijním průměrem.

Meziročně přitom v ČR ceny elektřiny klesaly o více než 5 %, což je v evropském kontextu poměrně výrazné. Zároveň ale zůstává skutečností, že absolutní úroveň cen pro domácnosti byla stále relativně vysoká.

V rámci EU byly ceny elektřiny nejvyšší v Irsku a největší meziroční nárůst se podle Eurostatu odehrál v Rumunsku. Naopak největší pokles byl zaznamenán na Kypru.

Pohled Svazu energetiky: silová elektřina může být v ČR relativně levnější

Podle zástupců energetického sektoru je důležité odlišit, z čeho se výsledná cena domácnosti skládá. Při pohledu na silovou elektřinu na burze má ČR podle vyjádření zástupců Svazu energetiky charakter spíše levnější země ve střední a východní Evropě, nicméně stále dražší než některé západní trhy (jmenovitě Španělsko, Portugalsko, Francie a v odchylce i Německo).

Právě proto, že výslednou cenu ovlivňuje více faktorů – nabídka i poptávka a také struktura regulovaných položek – se ČR v konečných srovnáních může propadat do předních příček. Ostatně zaznívá, že pozitivní trend v cenách by neměl být důvodem k polevení v investicích a transformačních krocích.

Další perspektivu přináší srovnání podle aktuálních tržních nabídek dodavatelů. Pokud by se nešlo striktně jen podle fakturovaných cen, ale podle podoby běžných nabídek (včetně typického dvoutarifního otopového odběru zvýhodněného v tarifním systému), mohla by se ČR v evropském srovnání posunout blíže k průměru EU.

Více informací a další souvislosti k energetickým datům najdete na Energo-Projekt.cz.

Zemní plyn: ČR patřila k zemím s výrazným meziročním poklesem

U zemního plynu se ukazuje výrazně příznivější pozice českých domácností. Eurostat uvádí, že cena plynu byla nejvyšší ve Švédsku, nejvíce meziročně rostla v Lucembursku a nejvíce klesala v České republice.

Za sledované období se v ČR cena plynu meziročně snížila o 10 % a pohybovala se pod průměrem EU. Tato skutečnost odlišuje postavení ČR od situace u elektřiny, kde se domácnosti v konečném srovnání nacházely výše.

Proč se výsledky liší a jak se promítají změny v regulaci

Za postavením ČR ve statistikách stojí podle dostupných komentářů několik souběžných vlivů: od energetického mixu a podmínek v ČR, přes chování zákazníků a ochotu řešit změny u dodavatele, až po nastavení regulovaných složek ceny elektřiny a náklady na sítě.

Jako pozitivní zpráva se uvádí zejména trend meziročních poklesů jak u elektřiny, tak u plynu. Současně jde o „historická“ data, protože v období přelomu let 2025 a 2026 se do vývoje promítal i pokles cen silové energie a další krok v regulaci – od ledna 2026 bylo odpuštěno poplatek za podporované zdroje energie.

V neposlední řadě se zmiňuje, že případný růst cen energetických produktů na světových trzích v návaznosti na situaci v regionu Blízkého východu se do tuzemských cen pro domácnosti zatím promítal omezeně. Pokud vás zajímají další aktuality z energetiky, další články najdete v našem blogu.

Jak číst metodiku Eurostatu a co z ní plyne

Eurostat staví metodiku na datech o skutečných platbách domácností. Srovnání zahrnuje průměrné ceny a pracuje i s tím, že domácnosti mohou mít fixní či historické tarify. Výsledkem je celkový průměr za všechny domácnosti, tedy i ty, které postupují opatrně a nemění dodavatele.

Pro orientaci v kontextu těchto dat je užitečné sledovat i další zdroje a navazující interpretace. Zájemci se mohou nezávazně ozvat přes registraci nebo kontakt, kde lze konzultovat, jak se změny v nabídce a v regulaci promítají do praxe.

FAQ

Jak Eurostat určuje ceny elektřiny a plynu pro domácnosti?

Podle metodiky Eurostatu jde o data o skutečných platbách domácností, a srovnání zahrnuje průměrné ceny včetně fixních a historických tarifů dostupných v daném období.

Je v ČR elektřina meziročně levnější, i když zůstává v EU dražší?

Ano. V druhé polovině roku 2025 ceny elektřiny v ČR meziročně klesly o více než 5 %, ale podle celkových úrovní cen pro domácnosti se ČR umístila v EU v horní části žebříčku.

Jak se vyvíjela cena zemního plynu v ČR oproti průměru EU?

U plynu se ukazuje příznivější vývoj: cena v ČR meziročně klesla o 10 % a pohybovala se pod průměrem EU.

Proč se výsledná konečná cena domácnosti může lišit od toho, co ukazuje „silová“ elektřina?

Protože výslednou cenu ovlivňuje víc faktorů najednou – kromě tržní ceny silové elektřiny také struktura nabídky, poptávka a především regulované složky a náklady na sítě.

Ilustrační foto. Článek je redakčním shrnutím dostupných informací a je uveden bez záruky.

Přidejte se do Facebook skupiny Energo-Projekt