Jaderná elektrárna Temelín nasadila technologii Cold Spray, která umožňuje opravy kovových částí bez žáru, plamene a bez typického tepelného zatížení materiálu. Metoda pracuje s částicemi kovového prášku urychlovanými na nadzvukovou rychlost a přitom má zásadní výhodu: základní materiál zůstává téměř nedotčen. Temelín ji přitom využívá jako jedna z prvních jaderných elektráren na světě.
Cold Spray má opravy zrychlit a snížit riziko tepelného poškození
Technologie je postavená na principu studeného nástřiku. Nejde o roztavení materiálu jako při klasickém svařování, ale o využití velké kinetické energie. Částice kovového prášku jsou urychlovány nosným plynem na nadzvukovou rychlost, dopadnou na opravovanou plochu a mechanicky se v ní ukotví. Vzniká tak velmi pevná vrstva, přičemž nevzniká teplotně ovlivněná zóna a nemá docházet k oxidaci ani tepelnému stresu v materiálu.
Elektrárna podle informací spojených se zaváděním technologie zdůrazňuje hlavně praktický efekt: úsporu času i nákladů. Oprava nemusí vždy znamenat výměnu celých drahých komponent, ale může proběhnout doplněním materiálu přímo na místě.
Kde se Cold Spray osvědčil a co chtějí kvalifikovat dál
Temelín metodu před zavedením zkoušel při opravách konkrétních zařízení. Podle podkladů šlo o vysokotlaký díl turbíny druhého bloku a také o elektrický generátor. Následně ve spolupráci s Výzkumným a zkušebním ústavem (VZÚ) Plzeň usilují o rozšíření využití technologie tak, aby se dala nasadit i pro další typy oprav.
Společným cílem je umět doplnit chybějící materiál s přesností setin milimetru bez nutnosti klasického svařování. Záměrem je rovněž kvalifikovat metodu pro opravu těsnících ploch a pro aplikace u tepelných výměníků a armatur.
Jak se technologie zavádí s ohledem na bezpečnost a spolehlivost
Do nových postupů se v jaderné energetice běžně promítá požadavek na ověření bezpečnosti a efektivity. V podkladech zaznívá, že i při zavádění Cold Spray se postupuje konzervativně a nové řešení se prověřuje z hlediska bezpečnostních parametrů, spolehlivosti a přínosu.
Metoda má mít také praktickou „provozní“ výhodu: vytvořená vrstva je velmi tenká a dobře opracovatelná. V případě potřeby mohou technici podle postupu vrstvu dodatečně doplnit bez tepelných příprav.
Temelín současně investuje do modernizací a zvyšuje výrobu
Cold Spray je součástí širšího přístupu k modernizacím a dlouhodobému provozu. Podle informací z podkladů elektrárna od začátku roku vyrobila 5,6 terawatthodin elektřiny. Zároveň ČEZ letos investuje do modernizace této elektrárny 3,8 miliardy korun, tedy o 700 milionů Kč více než loni.
Pokud vás zajímá, jak podobné technologické novinky do energetiky zapadají do praxe, můžete navštívit také Energo Novinky na Energo-Projekt.cz.
Co znamená Cold Spray pro budoucí údržbu energetických zařízení
Cold Spray představuje alternativu k opravám, které dříve často vyžadovaly tepelné procesy. Když se podaří kvalifikovat metodu i pro další typy dílů, může se z ní stát nástroj pro rychlejší zásahy při současném zachování integrity materiálu. Pro provozovatele je to zejména otázka efektivity oprav a minimalizace dopadů na citlivé komponenty.
Pro kontakty a konzultace můžete využít také kontaktní údaje Energo-Projekt.cz.
FAQ
Co je Cold Spray a čím se liší od svařování?
Cold Spray je technologie studeného nástřiku, při které se kovový prášek urychlí na nadzvukovou rychlost a při dopadu se mechanicky ukotví. Nepracuje s tavením, a proto nevzniká teplotně ovlivněná zóna typická pro svařování.
Jaké opravy chce Temelín s Cold Spray rozšířit?
Podle podkladů chtějí dále kvalifikovat použití i pro opravu těsnících ploch a také pro aplikace u tepelných výměníků a armatur.
Proč je metoda důležitá pro citlivé komponenty?
Protože základní materiál zůstává téměř nedotčen a nemá docházet k tepelnému stresu, oxidaci ani k vzniku tepelně ovlivněného pásma jako u klasického svařování.
Jaký praktický přínos Temelín u Cold Spray uvádí?
Hlavní výhoda má být úspora času i nákladů. Opravy mohou probíhat lokálně bez nutnosti výměny celých drahých dílů.
S kým Temelín na technologii spolupracuje?
Na zavádění se podle podkladů podílí spolupráce s Výzkumným a zkušebním ústavem (VZÚ) Plzeň.
Ilustrační foto. Článek je redakčním shrnutím dostupných informací a je uveden bez záruky.

